Winter - hate or love?

Nestačím se divit, jak na blozích jiných blogerech čtu o nadšení ze sněhu, koukám na idilické random zimní fotky a podobně.
Přiznávám, že představa, že se člověk zachumlá do úžasnýho měkkoučkýho svetru a ponožek, uvaří si horký kakao, vezme k němu sušenky a jde pod peřinu a koukat na Harryho Pottera je vážně skvělá. Nebo jít ven a procházet se zimním městem, nebo ještě lépe venkovem se svou spřízněnou duší, kamarádkou nebo psem - to je představa taky hezká.

                                                              pics: dreamstime.com

Jenže musím říct, že pro mě zima znamená něco úplně jiného.
Každé ráno vstát a děsit se toho, že musím na brigádu nebo kurz ( = do zimy) a vědět, že ani teplý rukavice mě nezachrání před mrazem.
Ustavičně hledat za pochodu v kabelce kapesníčky, když vám teče z nosu nudle (pardon :D).
Bát se o své boty neošetřené impregnací jen proto, že stále doufáte v brzké jaro.
Být svědkem toho, jak vám pomalu z kabátu vypadávají knoflíky, jeden po druhém. Proč vypadávají? Protože kabát skoro nemůžete zapnout, když jste pod ním vtěsnaní do dvou až tří (nejlépe různobarevných) svetrů, nemluvě o dalších vrstvách triček.
Muset si pod kalhoty oblíkat legíny, což znemožňuje kalhoty obléknout a pak se rozčilovat, že ty legíny máte pod kalhotami srolované.

Mazat ruce, mazat ruce, mazat ruce.

                                                         pics: thecollegetownlife.com

Ten pocit, že vám v mrazu upadnou uši a nos (popřípadě prsty) a jejich pálení, když přijdete do tepla.
Snášet kašlání a důchodcovské chraplání v metru či jinde a představovat si, jak bacily létají vzduchem přímo do vašeho nosu... (No jo.)

Kde mám balzám na rty? Při hrabání v kabelce a hledání balzámu vám vypadne na veřejnosti změť zamotaných sluchátek, klíčů a kapesníčků či čehokoliv dalšího.

Napadá mě další spousta věcí, které na zimě nesnáším, ale článek by byl až moc dlouhý a až moc negativní, proto dám prostor vám :D - co Vám na zimě vadí? A co máte naopak rádi? :)

Alverde: péče o chodidla

Před několika měsíci jsem narazila na kompletní péči o chodidla od značky Alverde. Nevěřila jsem, že by se suchými a namáhanými chodidly mohla udělat zázraky, přesto ale skončila v mém košíku a je to už dostatečně dlouhá doba, co jsem ji používala, abych vám byla schopna napsat svůj názor.

Jedná se o tři výrobky:

-> čistící pěna na nohy (vpravo) - tak tohle jsem nějak nepochopila. Zaprvé mi pěna ani ostatní výrobky vůbec nevoní. Mají takovou nepěkně sladkou umělou vůni. Pěna po pár vteřinách na chodidlech zmizí a výsledek je nijaký. Mýdlo na umytí chodidel poslouží lépe. 

-> peeling na nohy se zrníčky písku - tohle už bych hodnotila výrazně lépe, než pěnu. Vůně sice taky nic moc, takže mě to vcelku odrazuje od vypotřebování, za to však peelingová zrníčka jsou docela hrubá, takže to zrohovatělé buňky pokožky obrousí. I když vůbec by mi nevadilo, kdyby těch zrníček v peelingu bylo víc.

-> máslo na nohy - konzistencí spíš jako levný margarín :D Přesto ale dostatečně hydratuje a je mastnější než třeba tělové mléko. Častěji ovšem na chodidla používám buď měsíčkovou mast anebo čokoládové máslo od Baley. Lépe voní a jsou mastnější.  Alverdovské máslo plní svou službu dobře, ovšem ta "vůně" mě opět odradila, takže jsem ho přestala používat.

Máte někdo s touto řadou zkušenosti? Pokud ano, je vůbec někdo, komu tyto výrobky voní? :-D

Balea: Bodycreme Cocos

Dnes jeden typ pro hydrataci sušší pokožky. Obzvlášť teď, kdy je ještě zima a sychravo, jsem ocenila, když jsem v drogerii narazila na tohle obří půlkilové balení tělového krému.

Už po prvním vyzkoušení bylo jasné, že je to trefa do černého. Hydratace je viditelná a pokožka skutečně vydrží vláčná (před pár hodinami jsem si s ním namazala tělo a stále je hydratace znát). Není to ale máslo, konzistencí něco mezi krémem a tělovým mlékem.
Na těle nepálí ani jinak nedráždí i když mám spíše normální, než citlivou pokožku. Pro lidi s citlivou pokožkou bych spíš vůbec značku Balea nedoporučovala. Ono to s touhle značkou bývá jako sázka do loterie. Tělová mléka od Baley, které jsem již vyzkoušela, byla většinou jen o vůni, ale hydratace a výživa žádná. Tento krém je ale jiný. Určitě bych si ho koupila znovu.

Kokosová nevtíravá vůně je příjemným bonusem a 500 ml balení jistě dlouho vydrží.

Cena cca 70 Kč.

Rozhodně doporučuji.

Jak se daří.

Otevřela jsem ráno oči a nestačila jsem se divit. Šla jsem na balkon a nestačila jsem se divit. Je slunečno? Je teplo? Je! Je mi jedno jakto, ale jsem nadšená!

Včera večer jsem si přála, aby mi život zpříjemnilo něco pozitivního. Nějaké dobré zprávy. Netěšila jsem se do práce, věděla jsem, že bych tam byla celý den a hlavně nedělala obvyklou administrativu, ale uklízela bych po přestavbě nového patra firmy.

Aleee, ráno mi přišla textovka, že do práce nemusím! Jupí! Takže mám volný den. Ve chvíli, kdy mi zpráva přišla, stala jsem se někým jiným, najednou jsem měla energie:D Zkrášlovala jsem se, uklidila... Teď si užívám volna a plánuji, že půjdu do sluníčkovatého dne. Projdu se, nakoupím něco na večeři (slíbila jsem příteli, že uvařím) a zajdu do lékárny pro zinkovou emulzi (na Omlazení má velmi dobré recenze), jelikož moje pleť stagnuje i poté, co jsem začala brát antikoncepci. 

Jinak je tu zase začínající zkouškové období. Opět zápasím s tím, jak se donutit sednou k učení a vydržet. Fakt bych si přála být naučená s předstihem! Ale... 

-> je tu PC, proč nenapsat článek na blog? 

-> dávají zase Banánové rybičky! Miluju Halinu Pawlowskou!

-> Uvařím si pytlík rýže se zeleninou... 

Vždycky najdu něco, co dělám místo učení.

Máte nějaké typy jak se donutit? :) Nebo jak zvýšit mozkovou aktivitu?

Tak se  jdu nacpat tou rýží a koukat na rybičky :D

Zima už i v Praze

Vždycky jsem tvrdila, že JÁ nemocná nebudu. U pí doktorky tehdá na vesnici jsem byla známá tím, že mám tu nejtenčí složku.

Jiní se museli balit do sněhulí a nabobtnanejch bund, já lítala v mrazech v teniskách a podzimní bundě.

Tramtadadá, jsem nemocná. Moji best friends jsou teď velký hrnek s nápisem I LOVE COFFEE, do kterého si dělám zázvorovej čaj (na jehož přípravu jsem od šéfa dostala takový rozmělňovátko přímo na zázvor), kapsle Aspirinu a zbytek nějakýho dětskýho sirupu pro děti.
Nějak mám ale dojem, že je mi pořád stejně.

Nevadí. Nesmí vadit. Próóóč? Protože večer je PÁRTY. Jsem nerozumná adolescentní husička? Mě je to jedno, hrozně se těším! Chci se bavit, tancovat! Kdoví, kdy se mi to zase poštěstí a jestli fakt bude konec světa, přece nebudu trávit drahocennej čas ležením v posteli.

Před tím si půjdu koupit ještě nějaký tričko a možná nějaký teplý návleky na nohy :)

Intuice mi ráno říkala, ať radši zůstanu doma.

Dneska je tak krásně sychravo a sluníčko nevykoukne a mně to vůbec nevadí. :) Už mockrát omílanou větu "Miluju podzim!" není třeba opakovat.

Dnes ráno jsem věděla, že mě čekají povinnosti. Měla jsem jít do banky, zaplatit si další lekce dancehallu a ISIC kartu. Měla jsem jít pro nějaké šaty na imatrikulaci (ty z předchozího článku si nakonec vzít nechci) a pro šampon bez silikonů (čas od času si umyji vlasy takovým šamponem, když cítím, že už mám vlasy jakoby "těžké" a nasycené vší péčí, co jim dávám. Všechny možné kúry, masky, oleje, balzámy... Dnes si umyji vlasy jen šamponem bez silikonů a dál už na ně nedám vůbec nic.)

No v bance bylo lidí, že bych tam musela tak hodinu čekat a pří cestě zpátky mi nějaká pochybná paní cpala do kabelky nějaké krémy a když jsem jí je dávala zpátky s tím, že "děkuji, nechci", začla mi jich cpát do kabelky víc a víc, načež jsem se namíchla a ty krémy vzala a hodila jí je pod nohy.

Čím dál víc se přesvědčuju o rozmanitosti lidí v Praze...

No a abych si spravila náladu, šla jsem do nákupního centra kousek od našeho bytu a šla jsem pro ty věci, které jsem chtěla plus nějaké radůstky navíc.

A až mi odejde do práce ten, který teď cpe ovesnou kaší, tak se s vámi o radůstky podělím.



PS:  Berete přes podzim/zimu nějaké vitamíny, doplňky stravy? Pomáhají vám?

Jak Leah tráví svátek

Jak dnes pročítám své oblíbené blogy, je to dnes hodně o textu, což mám já osobně nejradši. Ne, že bych nebyla ráda okukovala, co si kdo koupil a jak vypadá ten nový lesk na rty, co o něm všichni mluví, ale nějak mám radši čtení cizích myšlenkových pochodů :)

Zaprvé mě moc pobavil článek slečny Bezegy, kde jsem se dočetla rafinované tipy a triky, jak se co nejpohodlněji vypořádat s chaotickým dnem.

Dál mě moc inspiroval článek Danii on the street, kde se dočteme o kouzlu stylového šatníku. O jeho minimalismu a jakési funkčnosti... Motivoval mě natolik, že jsem se rozhodla zásady v článku jakž takž dodržovat, jde asi o tohle:

Mám tendence nakupovat ve slevách či vůbec levné věci z pochybných materiálů. U koupě nepřemýšlím, jestli to mám s čím zkombinovat a jestli je to opravdu věc, na kterou budu za rok nahlížet jako na nevkusný výkřik fashion. Noo a dopadá to tak, že mám taky plné skříně vytahaných nepadnoucích kalhot, neforemných svetrů, příliš šílených nebo průhledných triček, sepraných věcí, scvrklých věcí, infantilních věcí... 

Tohle se má změnit počínaje příštím týdnem, kdy hodlám začít s kompletní obměnou šatníku. Výsledky tu budou samozřejmě zveřejněny a uvidíte, jak si vedu. Nebudu tedy kupovat všechno, abych to stejně nosila jen chvíli. Budu si kupovat věci z kvalitních materiálů, nadčasové, dospělácké. Pravděpodobně tím budu mít mnohem méně věcí, než mám teď, ale alespoň budu vědět, že je všechny unosím. 

CÍL 1: kvalitní černé kalhoty, mohou zavánět pánským stylem

Tohle mě dnes bavilo v první polovině dne. Jo a málem bych zapomněla! Mé roli holky, co věčně sedí doma odzvonilo! Dnes jsem si rezervovala výlet do Paříže! Jak říkám, zatím jsem byla jen na pár místech, proto se neskutečně těším, že konečně začnu taky trochu poznávat ten náš svět :)

Tak jo, to je asi všechno, co jsem vám dnes chtěla napsat. Ty blogy většina z vás asi zná, jsou dva z mých nej, takže doporučuju počíst :)

Dám si teď jednu Mi Kim Chi a půjdu začít budovat šatník do centra - snad budou mít u nás na Čerňáku otevřeno :D. Ráda bych si nakoupila nějaké nové soupravy spodního prádla...