sobota 9. února 2013

O čem to je.

Ahoj všichni!

Dneska jsem měla ambice přidat článek o učení, resp. o tom, jak to dělám já. Článek - řekla bych - se mi vcelku povedl, ale co by byl článek bez fotek? Bez fotek mého pracovního stolu, plného knih, papírů, zvýrazňovačů, rozsvícené lampy, drog (čti kofeinových tablet) a velkýho hrnku plnýho černýho kafe...

Stopadesátkrát jsem se snažila ty fotky vložit do článku... Nejde mi to, vloží se tam černej obdelník a kde nic tu nic.

Takže je tu článek "o ničem", to znamená:


  • o tom, že ten článek o tom, jak se učím já, byl napsán už snad před měsícem, kdy jsem zvorala hned první zkoušku, jelikož jsem se na ni neučila. A dnes už mám všechny hotový, teda kromě němčiny, kterou dělám ve středu. Snad už pak taky budu mít pár dní "volno". 

  • o tom, že jsem v práci změnila působiště - přestěhovali jsme se s pány šéfy do nových prostor o patro výš, máme to tam krásné - vymalované, čisté, nové... Na stěnách obrazy a oproti předchozímu stavu jsou tam velká okna, takže máme při práci dostatek světla. Navíc jsem zjistila, že jeden z šéfů má (taky) zálibu v dnb, takže si ho pouštíme jako kulisu při vyřizování nepříjemných emailů. 

  • o tom, že se (konečně!) snažím udržovat  pořádek. Moje skříň dlouho vypadala jako podoba nejodpornějšího sekáče, kde máte na sobě naházené všechny druhy oblečení a doplňků (stydím se). Ale poté, co jsem si šla jednou v mrazech koupit šálu a nakoupila jsem hromadu nového oblečení ve slevách (stejně se mi zdá, že většina věcí z H&M, který se mi líbí, mi prostě na těle nesedí a jsou nějak tak jakože krabicoidní). Jo takže poté jsem se konečně odhodlala všechny svršky, trička, svetry, košile, bundy pověsit na ramínka a z kalhot na ven udělat jeden komínek a z kalhot na doma druhý komínek. Z pyžam třetí a z triček a mikin na doma čtvrtý. No, díky této věci (kterou už jste Vy, milé slečny a dámy, určitě dávno zvládly) jsem na sebe ve svých dvaadvaceti letech upřímně a jednoduše pyšná. 

  • o tom, že mám velké blogové ambice, ale stále mám důležitější měsíční výdaje, než je můj vysněný kvalitní foťák (to abych mohla cupitat po světě a zachycovat pro mě a pro Vás malé rozkošnosti, haha) a All in one PC s velkým monitorem, jelikož na mém mininotebooku se zkrátka a dobře blog nedělá dobře. Můj NB je navíc pomalý a pořád se zasekává, takže mě to ani tak nebaví, jak by mě to bavilo na velkém monitoru s kvalitním "mozkem"" bez Alzheimera či marihuany (občas mám sklony k podivným nevímzda logickým metaforám...)

  • o tom, že kafe mi chutná čím dál míň a čím dál víc mi chutná čaj. A zázvorovej tonik. 

  • o tom, že za odměnu, když udělám i tu němčinu, si chci pořídit megagiga stylovou fešn tašku do školy, která bude megagiga velká, pevná, kožená (čti: koženková, nejsem blázen), prostorná, aby se mi do ní vešla i učebnice historie, kroužky kroužkových bloků, fixy, pastelky, lesky na rty a balzámy na rty, krémy na ruce a zelený Ervejvsky. PLUS útočím na odměnu dvě - Bobble láhev a to proto, že za pití ve škole za semestr utratím majlant (školu křtím Lipton zeleným čajem s Aloe a jahodami - je to sice dobrý, ale taky drahý a plný cukru).  Takže jako chudá holka budu pít ve škole pěkně vodu, což je stejně jako bonus děsně helthy, fešn a kůl. :)

    O tom to tedy dneska je.
 Nejedete náhodou teď někdo do Městský knihovny Pha? Kdyby jo, dejte vědět, platím kafe tam důle.. :) Nebo čaj.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Leah Vám děkuje za každou Vaši reakci :)